Jdi na obsah Jdi na menu
 


Patriot - článek - únor 2006

1. 10. 2007

Najdou opuštěné sokolovské kočky domov ?

 

 Nedávno jsem měla možnost přesvědčit se o zásadních změnách využití prostor v budovách sokolovského Starého náměstí. Jisté poslání  úkol mne totiž vedlo tentokrát do objektu čp.31.  A ten byl v minulé éře  sídlem vysoce ideovým,,neboť tu úřadoval Okresní  výbor  Českého svazu žen.Teď jsem ale koukala (právě v bývalé kanceláři tajemnice)  na mourovatého  kocoura,který se rozvaloval na vyšetřovacím stole s nadějí,že až ty medicínské nepříjemnosti skončí,odpočine si s dalšími dvěmi kočičími kamarády v blízké místnosti.Tu totiž upravila majitelka veterinární ordinace MVDr.Václava Molcarová, s ohledem na malý prostor jen  pro opuštěné kočky.Není však zdaleka sama.Je totiž nejen mnohem víc opuštěných mňoukajících tvorů,ale i těch, kteří pro ně hledají opravdový domov. A právě tato sokolovská lékařka je členkou  zdejší organizace Ochránců zvířat  svatého Františka z Assisi. Spolu s předsedkyní organizace, pí.Kateřinou Vávrovou, se snaží  vybudovat v Sokolově  samostatný útulek pro opuštěné kočky.

 

Jak vůbec tahle myšlenka spatřila světlo světa ?

 

Tím,že opuštěných koček v Sokolově přibývá. Pro přesnění musím dodat,,že jednak to jsou kočky,které snad už od narození nepoznaly hřejivost lidské péče a staly se z nich toulaví bezprizorní tvorové. A ta druhá kočičí skupina sice nejprve u člověka vyrůstala, ale ten po čase z různých příčin rovněž kočku prostě vyhodil.Nebo se mu ztratila. A když se o kočku nikdo nestará,časem zdivočí.

Ale jak je vidět,snaha ujmout se těchto bezbranných „bezdomovců „se neztratila?

 

Já sama mám za ordinací malou místnost, kterou obývají podle potřeby opuštěné kočky,

kterým hledám nový domov. .Ale nejsem rozhodně sama,těch obětavých je mnohem víc.Ale ještě víc je bohužel v současné době těch to opuštěných tvorů.Co živoří na ulicích či ve sklepích  nebo někde v potrubí a jsou zatím jen  odkázány na to,jestli jim dobrý člověk dá trochu  potravy. Suma sumárum  počet těch bezprizorných koček  nyní v Sokolově by se dal

počítat na desítky. Což je alarmující..

Myslíte,že radnice je v tomto směru klidná ?

 

 Naopak musím říci,že je vstřícná. V mezích možnosti. Pomoc  z této strany se  koncentrovala do okamžité nabídky lokality,kde by se mohl útulek  zřídit. Jenže to je teprve první malý krok.Ten další a  mnohem důležitější spočívá v nutnosti potřebných úprav.Tedy je třeba investovat. Potřebný projekt totiž už také máme.Ale na  žádost o dotaci nám p. místostarosta Ing.Zdeněk Berka   sdělil,že finance na realizaci  projektu  ještě v tomto roce  bohužel nejsou.Máme tedy  jen příslib,že na tento kočičí domov bude radnice pamatovat v budoucnu Snad v roce příštím..

 

 

Jenže ten letošní  má přece ještě deset měsíců?

(psáno koncem ledna)

 

Právě. Čili bylo nutno hledat pochopení i jinde.Skončilo nabídkou dalších prostor v majetku jednoho soukromého podnikatele.Asi 2 kilometry za Sokolovem.Také s pronájmem zdarma. .

 

Zde bychom měli zajištěnu i ostrahu objektu a mnohem lepší dostupnost inženýrských sítí.

Ale zase a dál chybí finance.A chtěli bychom ten útulek dát dohromady co nejdřív.Rozhodně ještě letos aspoň provizorně.

Nač je především potřebujete peníze?

 

Především se musí důkladně oplotit areál, kam bychom naši kočičí klientelu chtěli ubytovat. Pak je třeba zainvestovat samotný objekt útulku, koupit klece pro odchycené divoké kočky a samozřejmě zajistit stálý přísun potřebné potravy, steliva,atd.Další nezbytnou nutností je potřeba dospělé kočky vykastrovat, což je zcela nezbytné z důvodu zamezení dalšího množení koček . Kastrace se týká koček dospělých. Koťata se v útulku kastrovat nebudou, ale jejich noví majitelé k tomuto budou zavázáni v darovací smlouvě.A když odchytí bezprizornou kočku policie, sice ji hned nechá vykastrovat,(takový je totiž zákonný postup),ale hned po zákroku ji zase pustí na ulici. Jenže i taková  micina potřebuje určitý čas na zotavenou, je to přece náročný zásah do jejího organismu.Čili chceme umístit do útulku aspoň na dobu rekonvalescence i tyhle případy. Hlavní snahou útulku je samozřejmě nalezení vhodného nového domova pro většinu koček. Divoké kočky budou po kastraci, vakcinaci a doléčení vypuštěny do původní lokality. U těchto koček je kastrační program obzvlášť důležitý.

A lidi nemají zájem ujmout se některých koček ?

 

Největší šanci mají koťata,o ta je největší zájem. Jsou roztomilá,lehce si zvyknou na nové prostředí a majitele, ale zase je s nimi více starostí co se týče hygieny, výživy, veterin.péče, atd. Čas od času však i dospělá  kočka (nebo kocour)najdou nový domov. A z toho máme pochopitelně radost Dospělá zvířata jsou klidnější, rozumnější, péče o ně je jednodušší..

Podpořit vznik útulku by snad mohla pomoci také  vhodná propagace ?

 

Na tu také  dost spoléháme. Prostřednictvím naší právničky  z Prahy,kde je ústředí organizace  Ochránců zvířat svatého Františka z Assissi (to byl ochránce zvířat) se totiž podařilo dojednat, na 17.ledna návštěvu televizního štábu Prima.A tenhle sokolovský kočičí problém byl vybrán jako jedno z aktuálních témat  poměrně dost  sledovaného pořadu „Proti srsti“. Reportáž by měla být vysílána pravděpodobně 16.2.2006. Chceme,aby o nás a naší aktivitě vědělo, co nejvíc lidí v Sokolově. Začátkem ledna 2006 vyšel článek o snaze naší organizace vybudovat útulek v Sokolovském deníku i Sokolovském týdeníku. Také máme příslib na vytvoření webových stránek,takže se o nás lidé dozví i prostřednictvím internetu. No a už jsme také zřídili i zvláštní konto na dobrovolné příspěvky od těch, kterým není osud koček v Sokolově lhostejný.

 

S jakým výsledkem ?

 

Každá dobrá věc se prosazuje spíš obtížně.Toho jsme si vědomi.Musíme především získat více dobrovolných pomocníků. Oslovit  co nejvíc lidí. Abych nekřivdila, občas někdo nějaké to krmení přinese,ovšem zdaleka to nestačí. Náklady na vybudování zařízení a na jeho fungování jsou nemalé. Včetně např. nákladů na veterin.péči. Nyní u odchycených dospělých koček, které jsou doneseny do mé ordinace, provádím kastrace na své náklady .Jinak to totiž nejde.Ten cit ke zvířatům v člověku musí být zakořeněný,nedá se nadiktovat,ale musí vycházet z jeho vlastního přesvědčení pomoci.Na zmíněném založeném kontě  máme zatím minimum prostředků.

 

A co získat více sponzorů?

 

Snaha o získání sponzorů je nyní jednou z našich priorit. Ale copak obyčejná kočka je něco lukrativního? Spíš nám pomáhají drobní dárci.

Ale útulek by byl určitou raritou?

 

Je fakt, že by byl  jediný  na celém Sokolovsku.Taky bychom chtěli,aby byl přístupný veřejnosti třeba formou návštěvních dnů.To by byla i šance,že by si  lidé třeba od nás nějakou tu „naši klientku“ vzali do opatrování.Je sice pravda,že takový pes je tvárnější, kdežto kočka je víc „svá“.Ale devadesát procent odchytnutých koček se dá domestikovat.

Záleží na člověku,aby pochopil, že i tahle němá tvář vyžaduje cit a péči. A i taková kočka umí být vděčná. Výhodou koček je i jednodušší péče než u psa, tj.nemusí se v každém počasí venčit.

Za jakou pomoc byste byly vděčni především vy ?

 

Za cokoliv, co by pomohlo přetvořit vyhlédnutý prostor v bezpečný domov. Musí být oplocen do výše 1,80 metrů, musí tu být potřebná struktura povrchu a další potřebná opatření,aby kočky neutíkaly.Třeba,kdyby nám nějaká firma věnovala  pletivo na  oplocení, pletivo,pomohla upravit povrch plochy, nebo vyrobila klece pro odchytnuté kočky. Bude taky  třeba sehnat radiátory a tepelnou  izolaci. A velice potřebné je samozřejmě zajištění přísunu potřebné stravy.Je toho prostě spousta.

A neodradí vás současná nikterak optimistická současnost?

 

My jsem od začátku věděli,že prosadit takový vysloveně „nelukrativní“ projekt vyžaduje nervy, průtahy, občas i  výmluvy a jistý nezájem.Ale stejně neztrácíme víru ve změnu k  lepšímu. A myslím si, že lidé časem pochopí, že i  každá němá tvář má přece  taky právo na důstojný život. Tedy i to,že se i ta humánní myšlenka, vybudovat  útulek pro opuštěné kočky stane časem  skutečností. Vždyť svým způsobem by tohle zařízení  bylo přece také i dobrou  vizitkou města.

 

                                                                                                      PhDr.Helena Kavková

                                                                                                      Pro časopis Patriot