Problematika útulků v ČR
Útulky v Česku
V ČR existují dva typy útulků, a to útulky magistrátní a útulky soukromé. Víte, jaký je mezi nimi rozdíl?
Zuzana S. Fenclová (6.8.2007)
V ČR existují dva typy útulků, a to útulky magistrátní a útulky soukromé. Vedle nich se o opuštěná zvířata starají také občanská sdružení a soukromé osoby.
Následující povídání si nebere za cíl být vyčerpávající, naopak - berte je prosím pouze jako orientační. Pokud si z něj odnesete závěr, že za svá zvířata jste ve všech svých i jejich životních situacích odpovědní pouze a jedině vy - a není nikdo, kdo by měl povinnost vám pomoci - splnilo svůj cíl.
Magistrátní útulkyJako "magistrátní útulky" se označují zařízení provozovaná přímo městským úřadem toho kterého města, případně jím financovaná.
V ČR má město povinnost postarat se o nalezenou věc (tato povinnost vyplývá ze zákona č. 40/1964 Sb., § 135), a protože jsou v ČR zvířata považována za věc a také proto, že zvíře nelze do přihlášení se jeho původního majitele uchovat v šuplíku (jako např. nalezenou peněženku), zřizují města útulky pro zvířata. Případně této své povinnosti dostojí tím, že uzavřou s útulkem již existujícím smlouvu o umísťování nalezených zvířat.
Provoz těchto zařízení je financován z městského rozpočtu, a proto je pochopitelná snaha jejich zaměstnanců i provozovatelů přijímat pouze zvířata, pro která je zřizován, tedy ta, která splňují zákonem stanovené podmínky - jsou nalezena v katastru obce a působí dojmem, že mají majitele, který si je vyzvedne (a uhradí veterinární a další náklady spojené s pobytem zvířete v tomto zařízení).
Z výše uvedeného vyplývá, že magistrátní útulky nejsou zřizované z lásky ke zvířatům, ale proto, že město má povinnost provozovat "ztráty a nálezy" i pro "životné věci". Útulek tedy neslouží jako:
- Odkladiště zvířat, která už člověka nebaví (alergie či "alergie").
- Zvířat, která člověk zdědil a nechce se o ně starat.
- Zvířat, která si člověk namnožil a teď neví, co s nimi.
- Hotel pro zvířata po dobu dovolené či nemoci majitelů.
Vzhledem k tomu, že mezi veřejností je o útulcích rozšířena řada mýtů ("narodila se nám koťata, nechceme je, dáme je do útulku"), setkáte se při snaze umístit do útulku nalezené zvíře dost často s "křížovým výslechem". Např. v útulku financovaném městem Liberec je s nálezcem zvířete sepsaný protokol o příjmu zvířete, kde nálezce mimo jiné svým podpisem stvrzuje, že toto zvíře nepatří jemu, žádnému z členů jeho rodiny, ani nikomu, koho zná.
Soukromé útulky"Soukromé útulky" se říká zařízením, která provozuje soukromá osoba či občanské sdružení. Tyto útulky mohou být částečně financovány obcí, případně obcemi, které s tímto zařízením uzavírají smlouvu o umísťování zvířat nalezených ve svém katastru. Pravdou je, že smlouvy s obcí (a následného přísunu financí) se dočká spíš útulek pro psy než zařízení pro kočky. Ale to je zase jiná kapitola.
Soukromé útulky jsou proměnlivé kvality - od organizací, které vydávají zájemcům zvířata pouze na základě písemné dohody (mj. povinnost dát zvíře kastrovat na prahu dospělosti, pokud již není kastrované), řádně vakcinovaná a ošetřená proti vnitřním a vnějším parazitům, až po "útulky", které považují vakcinaci za mrhání penězi, kastraci za týrání zvířat a zvíře dají prvnímu, kdo o ně projeví zájem.
Pokud útulek nemá uzavřenou smlouvu o příjmu zvířat s některou obcí (a i pokud takovou smlouvu má ;), je na tom s financováním na štíru. Může se pokusit sehnat grant od města či kraje v rámci grantových programů ekologické výchovy, tyto peníze jsou však typicky určené na osvětu, takže tolik potřebnou veterinární péči z nich nelze hradit. Takže zbývá shánět sponzorské dary od firem i soukromých osob; na "charitativním trhu" je ovšem velká konkurence a běžný člověk, pokud už má nějaké dobročinné sklony, dá spíš "na děti, postižené a nemocné" než na zvířata. To za prvé. Za druhé se veřejnost domnívá, že "útulky jsou financované státem", takže jim netřeba přispívat. No a za třetí, a to se mi nepíše lehce, má řada lidí s útulky tak špatné zkušenosti, že je ani ve snu nenapadne na podobný "podnik" přispět.
Jen málo organizací, které se starají o opuštěné kočky, se může chlubit "kamenným útulkem". Z velké většiny jsou tyto organizace tvořeny dobrovolníky, kteří se o nalezená zvířata starají u sebe doma, typicky v bytě, kterému se potom říká bytové depozitum, či jen depozitum. Tito dobrovolníci (většinou dobrovolnice :-) také platí část nákladů na provoz depozita z vlastních kapes, protože - jak jsem psala výše - je situace s financováním péče speciálně o opuštěné kočky tragická. Pro ilustraci: odchov pěti koťat (tzn. krmivo, stelivo, odčervení a vakcinace + kastrace kočky matky), potomků nalezené březí kočky, vyjde na cca 12.000 Kč (částka nezahrnuje energie, telefony, benzín aj.). Od osvojitelů koťat je reálné dostat 300 Kč jako příspěvek na provedenou vet. péči, za kočku - pokud je dobrá konstelace hvězd - 600 Kč. To máme 5 x 300 + 1 x 600, tedy 2100 Kč… a jsme cca 10.000 Kč v mínusu na jednom jediném vrhu koťat.
Soukromé útulky často suplují práci útulků magistrátních, protože i v ČR je zatím spousta měst, která - v rozporu se zákonem - péči o nalezená zvířata nemají zajištěnou. Případně mají nasmlouvaný útulek pro psy (pes je nebezpečný - může člověka napadnout), ale nalezené kočky je nezajímají (kočka zpravidla člověka nenapadne a nepokouše).
Vzhledem k tomu, že soukromé útulky nevznikají s účelem splnit zákonnou povinnost (bezpečně uchovat nalezenou věc, než se o ni přihlásí majitel) jako útulky magistrátní, přijímají i zvířata, která majitel nechce, koťata (štěňata), která chce majitel zlikvidovat, aj. Že od majitele dostanou málokdy příspěvek na "provoz zvířete", asi nemusím rozepisovat. Za zmínku ovšem stojí lidská vynalézavost, jak zvíře do zpravidla přeplněného útulku dostat. Skoro by to chtěl vypracovat výkladový slovník. Z nedávné minulosti vybírám:
- Alergie v rodině = jedeme na dovolenou a hotel pro kočky je moc drahý
- Musím dát kočku pryč, protože se mi dusí dítě = narodilo se mi dítě a na kočku už nemám čas a zároveň mi kočka po pěti letech společného života nestojí za to, abych jí hledal/a nový domov
- Kocour si nerozumí s dalšími kočkami = pořídil/a jsem si "čistokrevnou kočku bez PP", tak se zbavují méně atraktivních kousků
-
Závěrem bych chtěla podotknout, že Zákon na ochranu zvířat 246/1992 Sb. v paragrafu § 6 stanoví: "Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat." Je tedy jenom a pouze na majiteli, aby v situaci, kdy už zvíře nechce či nemůže mít, mu našel nový domov, kde o něj bude řádně postaráno. Nikdo (žádná osoba, organizace či útulek) nemá povinnost se o nechtěné zvíře postarat. A ve většině případů to taky nikdo neudělá - městský útulek proto, že je to v rozporu s účelem jeho zřízení, soukromý útulek proto, že je přeplněný zvířaty těch, kdo se dovolali před vámi.
Článek byl napsaný pro MačkySOS, kde vyšel 22.07.2007.
(článek převzatý ze serveru www.kocky-online.cz)
Jako "magistrátní útulky" se označují zařízení provozovaná přímo městským úřadem toho kterého města, případně jím financovaná.
V ČR má město povinnost postarat se o nalezenou věc (tato povinnost vyplývá ze zákona č. 40/1964 Sb., § 135), a protože jsou v ČR zvířata považována za věc a také proto, že zvíře nelze do přihlášení se jeho původního majitele uchovat v šuplíku (jako např. nalezenou peněženku), zřizují města útulky pro zvířata. Případně této své povinnosti dostojí tím, že uzavřou s útulkem již existujícím smlouvu o umísťování nalezených zvířat.
Provoz těchto zařízení je financován z městského rozpočtu, a proto je pochopitelná snaha jejich zaměstnanců i provozovatelů přijímat pouze zvířata, pro která je zřizován, tedy ta, která splňují zákonem stanovené podmínky - jsou nalezena v katastru obce a působí dojmem, že mají majitele, který si je vyzvedne (a uhradí veterinární a další náklady spojené s pobytem zvířete v tomto zařízení).
Z výše uvedeného vyplývá, že magistrátní útulky nejsou zřizované z lásky ke zvířatům, ale proto, že město má povinnost provozovat "ztráty a nálezy" i pro "životné věci". Útulek tedy neslouží jako:
- Odkladiště zvířat, která už člověka nebaví (alergie či "alergie").
- Zvířat, která člověk zdědil a nechce se o ně starat.
- Zvířat, která si člověk namnožil a teď neví, co s nimi.
- Hotel pro zvířata po dobu dovolené či nemoci majitelů.
Vzhledem k tomu, že mezi veřejností je o útulcích rozšířena řada mýtů ("narodila se nám koťata, nechceme je, dáme je do útulku"), setkáte se při snaze umístit do útulku nalezené zvíře dost často s "křížovým výslechem". Např. v útulku financovaném městem Liberec je s nálezcem zvířete sepsaný protokol o příjmu zvířete, kde nálezce mimo jiné svým podpisem stvrzuje, že toto zvíře nepatří jemu, žádnému z členů jeho rodiny, ani nikomu, koho zná.
Soukromé útulky"Soukromé útulky" se říká zařízením, která provozuje soukromá osoba či občanské sdružení. Tyto útulky mohou být částečně financovány obcí, případně obcemi, které s tímto zařízením uzavírají smlouvu o umísťování zvířat nalezených ve svém katastru. Pravdou je, že smlouvy s obcí (a následného přísunu financí) se dočká spíš útulek pro psy než zařízení pro kočky. Ale to je zase jiná kapitola.
Soukromé útulky jsou proměnlivé kvality - od organizací, které vydávají zájemcům zvířata pouze na základě písemné dohody (mj. povinnost dát zvíře kastrovat na prahu dospělosti, pokud již není kastrované), řádně vakcinovaná a ošetřená proti vnitřním a vnějším parazitům, až po "útulky", které považují vakcinaci za mrhání penězi, kastraci za týrání zvířat a zvíře dají prvnímu, kdo o ně projeví zájem.
Pokud útulek nemá uzavřenou smlouvu o příjmu zvířat s některou obcí (a i pokud takovou smlouvu má ;), je na tom s financováním na štíru. Může se pokusit sehnat grant od města či kraje v rámci grantových programů ekologické výchovy, tyto peníze jsou však typicky určené na osvětu, takže tolik potřebnou veterinární péči z nich nelze hradit. Takže zbývá shánět sponzorské dary od firem i soukromých osob; na "charitativním trhu" je ovšem velká konkurence a běžný člověk, pokud už má nějaké dobročinné sklony, dá spíš "na děti, postižené a nemocné" než na zvířata. To za prvé. Za druhé se veřejnost domnívá, že "útulky jsou financované státem", takže jim netřeba přispívat. No a za třetí, a to se mi nepíše lehce, má řada lidí s útulky tak špatné zkušenosti, že je ani ve snu nenapadne na podobný "podnik" přispět.
Jen málo organizací, které se starají o opuštěné kočky, se může chlubit "kamenným útulkem". Z velké většiny jsou tyto organizace tvořeny dobrovolníky, kteří se o nalezená zvířata starají u sebe doma, typicky v bytě, kterému se potom říká bytové depozitum, či jen depozitum. Tito dobrovolníci (většinou dobrovolnice :-) také platí část nákladů na provoz depozita z vlastních kapes, protože - jak jsem psala výše - je situace s financováním péče speciálně o opuštěné kočky tragická. Pro ilustraci: odchov pěti koťat (tzn. krmivo, stelivo, odčervení a vakcinace + kastrace kočky matky), potomků nalezené březí kočky, vyjde na cca 12.000 Kč (částka nezahrnuje energie, telefony, benzín aj.). Od osvojitelů koťat je reálné dostat 300 Kč jako příspěvek na provedenou vet. péči, za kočku - pokud je dobrá konstelace hvězd - 600 Kč. To máme 5 x 300 + 1 x 600, tedy 2100 Kč… a jsme cca 10.000 Kč v mínusu na jednom jediném vrhu koťat.
Soukromé útulky často suplují práci útulků magistrátních, protože i v ČR je zatím spousta měst, která - v rozporu se zákonem - péči o nalezená zvířata nemají zajištěnou. Případně mají nasmlouvaný útulek pro psy (pes je nebezpečný - může člověka napadnout), ale nalezené kočky je nezajímají (kočka zpravidla člověka nenapadne a nepokouše).
Vzhledem k tomu, že soukromé útulky nevznikají s účelem splnit zákonnou povinnost (bezpečně uchovat nalezenou věc, než se o ni přihlásí majitel) jako útulky magistrátní, přijímají i zvířata, která majitel nechce, koťata (štěňata), která chce majitel zlikvidovat, aj. Že od majitele dostanou málokdy příspěvek na "provoz zvířete", asi nemusím rozepisovat. Za zmínku ovšem stojí lidská vynalézavost, jak zvíře do zpravidla přeplněného útulku dostat. Skoro by to chtěl vypracovat výkladový slovník. Z nedávné minulosti vybírám:
- Alergie v rodině = jedeme na dovolenou a hotel pro kočky je moc drahý
- Musím dát kočku pryč, protože se mi dusí dítě = narodilo se mi dítě a na kočku už nemám čas a zároveň mi kočka po pěti letech společného života nestojí za to, abych jí hledal/a nový domov
- Kocour si nerozumí s dalšími kočkami = pořídil/a jsem si "čistokrevnou kočku bez PP", tak se zbavují méně atraktivních kousků
-
Závěrem bych chtěla podotknout, že Zákon na ochranu zvířat 246/1992 Sb. v paragrafu § 6 stanoví: "Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat." Je tedy jenom a pouze na majiteli, aby v situaci, kdy už zvíře nechce či nemůže mít, mu našel nový domov, kde o něj bude řádně postaráno. Nikdo (žádná osoba, organizace či útulek) nemá povinnost se o nechtěné zvíře postarat. A ve většině případů to taky nikdo neudělá - městský útulek proto, že je to v rozporu s účelem jeho zřízení, soukromý útulek proto, že je přeplněný zvířaty těch, kdo se dovolali před vámi.
Článek byl napsaný pro MačkySOS, kde vyšel 22.07.2007.
(článek převzatý ze serveru www.kocky-online.cz)
Závěrem bych chtěla podotknout, že Zákon na ochranu zvířat 246/1992 Sb. v paragrafu § 6 stanoví: "Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat." Je tedy jenom a pouze na majiteli, aby v situaci, kdy už zvíře nechce či nemůže mít, mu našel nový domov, kde o něj bude řádně postaráno. Nikdo (žádná osoba, organizace či útulek) nemá povinnost se o nechtěné zvíře postarat. A ve většině případů to taky nikdo neudělá - městský útulek proto, že je to v rozporu s účelem jeho zřízení, soukromý útulek proto, že je přeplněný zvířaty těch, kdo se dovolali před vámi.